. Hrachov - vše o obci

Historie obce

Hrachov patříval jeptiškám svatojiřského kláštera v Praze.

V den sv. Tomáše roku 1436 zastavil císař Zikmund za nějaký plat ( tehdy se říkalo „zapsal" ) Petrovi z Chlumce a jeho dědicům za to, že mu věrně pomáhal v bojích proti Táborům a vyznamenal se v bitvě u Lipan 30.května 1434. V zástavě zůstal i tehdy, když převzali Chlumec s ostatním majetkem Popelové z Lobkovic . Teprve v roce 1477 koupili od jeptišek zastavené vsi bratři Děpolt, Václav a Ladislav Popelové a potom Hrachov již stále patřil k panství Chlumeckému.

Tehdy-i v dalších letech-jmenovala se ves hrachoviště, nebo Hrachoviští, ale na jiných místech též Hrachová, Hrachovištná ( Hrachovišná ) a Hracovištné ( Hrachovišné ). Podle lidové pověsti stávala v místech Růžičkovy usedlosti čp. 9. dřevěná, hrachovinou pošitá hájovna a kolem ní rozkládaly se jen samé lesy. Od této hájovny dostala prý později založená osada své jméno. Ale přípona -ov připomíná, že tu býval zemský statek čili dvůr, jenž po zakladateli Hrachovi slul zprvu Hrachov ( = Hrachův dvůr ), později Hrachov.

V Hrachově je několik starých selských rodů, připomínajících se již počátkem 17.st., tedy před třicetiletou válkou. Jsou to Příhodové ( na statku čp.2. „U Brašnů" ), Barešové ( čp. 3. „U Laštovičků" ) a Bílkové ( čp.7., za starodávna dvorec Hankův ). 21. srpna táhli Hrachovem Prusové, kteří po uzavření míru byli zde ubytováni. Vystavěli si na Zrubku přes Vltavu dřevěné most, po němž přecházeli na druhý břeh řeky. Ve statku Příhodově zůstala po Prušácích neobyčejně veliká a pevná „kramle", které se mohlo užíti jako kladiva; místní kovář ji později jinak zpracoval.

Ves je rozložena nad levým břehem potoka Brsiny, severoseverovýchodně od Dražkova jednak na svahu kopce, zvaného Hrachová ( 349m ), jednak v úzkém údolí podobající se strouze. Prostranství vsi bylo roku 1913 přičiněním Prokopa Růžičky osázeno lipami, kaštany a akáty. Z tohoto stromoví vynikají se 2 mohutné lípy.

Blíže stavení čp.15. a 16. Stojí osadní zvonička z roku 1893, ohrazená dřevěným plotem. Je osmihranná a má nade dveřmi v zaskleném výklenku sošku sv. J.Nepomuckého a na taškové střeše zděnou věžičku s plechovou stříškou, makovicí a křížkem. Vnitřek je cihlami vydlážděn a má prkenný strop a ve zdi oltářík s obrazy.

K osadě nepatří blízký mlýn Kučerův na pravém břehu Brsiny, za to počítají se k ní 2 vzdálené samoty: PRKEJŠKA ( čp.70 ) nad pravým břehem Vltavy a U VONDRÁČKů ( čp.1 ). Prkejška dostala své jméno od prkenné boudy, kterou tam kameníci před lety postavili ( také se tomu místu říkalo „Na Balkáně" ). Na č.k. 1117. Býval rozsáhlý lom. Byl otevřen v roce 1907. Asi 40 kameníků zpracovávalo tu žulu na dlaždicové kostky. Odtud byly dodány kvádry na Mánesův most v Praze.

Že bývala krajina u Hrachova, již v dobách pohanských osídlena svědčí starožitné nálezy. Na pastvišti byl vykopán mlat kamenný ( zbraň z pohanských dob ). Na zahradě Barešově přišlo se ve hloubce asi 2m, pod pískovcovou naplaveninou na základě jakési stavby s množstvím popela a se střepinami různých popelnic. Zmínky zasluhuje veliký balvan mezi Hrachovem a Hojšínem. Je na něm dobře patrná plocha v podobě stolní desky a v ní vydlabaná místa pro nůžky a náprstek. Lidé říkají balvanu „Čertovo sedlo". Z ostatních starých názvů připomínáme Močítko, Zakopanec, Racocha, Hřebínka, Stakeř, Průhon, Hlinka, Vinička, Jedlovka, Vysůčka u Lužce. V romantickém údolí Brsiny, hojně turisty navštěvovaném, jest plochý kámen o rozměrech asi 3 m2 , jejž lidé podle jeho tvaru pojmenovali „Kamenným srdcem". Poblíž něho jsou „Černá skála" a „Vlčí skála", mající v jedné rozsedlině kámen podoby lidské lebky.

Zdroj: Čeněk Habart: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, prvotní vydání.

Obec Hrachov   kamejk.net a víte hned   Pohádkový les Kamýk nad Vltavou   Půjčovna lodí Zrubek

© 2003-2017 Lukáš Galko. Všechna práva vyhrazena.